Hrad Sovinec byl založen mezi léty 1318 až 1348 Vokem a Pavlem z rodu Hrutoviců později se nazývajícími "ze Sovince". V průběhu husitských válek v červenci 1429 se na Sovinci konala schůzka husitského vojevůjde Prokopa Holého s kandidátem na český trůn Zikmundem Korybutovičem. Za českouherských válek ve druhé polovině 15. století bylo vypleněno okolí hradu, ale samotný hrad dobýván nebyl. V 16. století byl hrad centrem bohatého, ekonomicky prosperujícího panství. Poslední český majitel hradu Jan starší Kobylka z Kobylího se jako horlivý luterán zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům - byl členem direktorské vlády, defenzorem a přísedícím zemského soudu. Po bělohorské porážce byl v roce 1623 pod hrozbou konfiskace majetku nucen prodat hrad s panstvím za 200 000 zlatých Řádu německých rytířů. Od té doby byl hrad sídlem správy panství, reprezentované hradním hejtmanem. V roce 1626 byl hrad obsazen Dány, v letech 1624 až 1643 mohutně opevněn, v říjnu 1643 dobyt Švédy a až do roku 1650 byl švédskou pevností. Jako řádová pevnost by uveden do branné pohotovosti v roce 1663 a opětovně v letech 1680 - 1683 z důvodu turecekého nebezpečí. V polovině 18. století byl hrad odzbrojen. V roce 1784 vyhořela hradní věž a předsunutá bašta Lichtenštejnka. V roce 1810 byly vrchnostenské úřady přemístěny do zámku v Dlouhé Loučce a hrad chátral. V letech 1842 - 1845 byl před hradem postaven kostel svatého Augustina, jehož zvonicí se stala bateriová věž z 16. století. V 60. letech 19. století byla v prostoru šestého nádvoří postavena nová budova pro řádový seminář. V letech 1867 - 1896 byla tato budova pronajata Moravskoslezské lesnické škole. Počátkem 20. století byl hrad upravován velmistrem Evženem Habsburským. Po vzniku Českoslovensé republiky byl hrad jako majetek Řádu německých rytířů konfiskován. Na základě mírové smlouvy s Rakouskem byl řád uznán i českoslovesnkým státem a majetek mu byl vrácen. V roce 1939 byla mužská větev řádu nacistickým Něměckem rozpuštěna v souvislosti s rušením sudetoněmeckých stran, spolků a organizací. Po roce 1945 přešel bývalý majetek řádu do vlastnictví československého státu a hrad tak zůstal pod národní správou až do roku 1947, kdy přešla pod Národní pozemkový fond. V roce 1948 bylo rozhodnuto hrad zastřešit a stavebně zajistit.
Vítejte tedy na hradě Sovinec. Pokud se na to cítíte, nezapomeňte vystoupat po schodišti až na nejvyšší bod hradu Sovinec, na vyhlídkovou věž, ze které je krásný pohled na celou obec a blízké okolí. Stavba této vyhlídky započala v roce 1983, kdy na korunu zdiva byla nasazena ocelová konstrukce. Celkové zastřešení bylo provedeno v roce 1990. V následujících letech byly opravovány prostory třetí a čtvrté hradní brány, konírny a objektu bývalé vrátnice na 1. nádvoří, byla také zastřešena sedmá brána a zbrojnice. V letech 1994 až 1999 byla opravena paránová zeď a restaurována sgrafita na 3. bráně. Od roku 2000 byl, mimo jiné, nově zastřešen prostor kolem věže a tazv. kancelářský trakt, byla opravena budova 7. brány a obě podlaží jižního paláce. Rekonstrukční práce na hradě nadále pokrečují.
Spodní část dnešní věže kostela stojí na původně předsunuté osmiboké bateriové věži, kterou nechal postavit Vavřinec Eder ze Štiavnice. K této věži byl v letech 1842 až 1845 postaven kostel svatého Augustina a vlastní bateriová věž byla zvýšena ve zvonici kostela.
Pokud se rozhodnete hrad obejít bývalým příkopem, pak jako první narazíte na trosky semináře, který vyhořel po osvobození v květnu 1945. Dle očitých svědků zapálili hrad sami osvoboditelé z řad Rudé armády, nebylo to jistě úmyslně, ale zřejmě neodolali skladu potravin a v něm se nacházejícím kvalitním cigaretám a francouzským koňakům. Údajně zde uspořádali ohňostroj, ale pro naprostou společenskou únavu nebyli schopni ani uhasit vzniklý požár. Nepochopitelné pak je, že střelbou bránili příjezdu hasičů a tak hrad za 4 dny zcela vyhořel. Kouř byl v té době vidět až ve 40 km vzdálené Olomouci. Na dalších snímcích je vidět hrad od západu na 5. hradní nádvoří včetně zadní branky a velmi zajímavého stromu, který roste přímo po opevnění. Mimo to si můžete prohlédnout krásné zákoutí přírodního parku Sovinecko, který se rozkládá na území dvou krajů a zaujímá plochu téměř 190km2.
22. a 23. září 2007 se na této gotické tvrzi konal druhý ročník středověkého mumraje pod názvem Na příkaz císaře. V rámci této akce proběhla módní přehlídka historických šatů, polní bitva s obléháním hradu, ochutnávka templářských vín z Čejkovic, gotická hudba středověku a historická představení. Vystoupil Teátr Víti Marčíka, skupina historického šermu Markus–M, středověká hudba Rattus Rattus, kejklíř Tomáš Křupala, divadelní a šermířská společnost Historika, gotičtí střelci Zoufalci z Nevdieku, historická garda Dědictví a módní přehlídka dobového ošacení Anny Tůmové. Z níže uvedených snímků je patrná ukázka sokolnického výcviku a ukázky dravých ptáků, zbraňové systémy před i v akci, skupinové foto a vystoupení šermířů Markus-M.
Hradem procházel i historický průvod se sokolníky a dalšími vystupujícími. Prohlédnout bylo možno i zajímvě konstruovaný kočárek. Majitel níže uvedeného brnění měl obrovský strach z focení a přislíbil možnost svého zvěčnění pouze za předpokladu, že sám nebude vidět, takže snad příště :-). Když Švédové počátkem července 1650 odtáhli, pobrali s sebou, co se dalo. Ze zbraní tu nechali pouze tyto dvě půllibrová děla s vyrytým řádovým křížem, které najdete na vyhlídce ve vnitřním hradě. Děla míří do kraje a mají připomínat hrdinský úsek sovineckých z podzimu 1643, jenž je proslavil.
Některé texty převzaty z www.sovinec.cz a svazku vlastivědných průvodců Putujeme po hradech a zámcích.